Blog›Články

Výživové směry, I. část

Existuje spoustu výživových směrů, které pro někoho budou tou správnou cestou a pro někoho jiného naopak něčím nepředstavitelným. Často máme tendenci se škatulkovat a přesvědčovat ostatní o tom, že náš způsob stravování je ten nejlepší. V dnešním článku se společně podíváme na nejčastější výživové směry, které pro vás můžou být fajn inspirací, jak si najít něco „svého“.

Na úvod…

V dnešním světě máme tendenci dělat věci složitější, než ve skutečnosti jsou. Někdo se snaží ostatní přesvědčit o tom, že jeho způsob stravování je ten nejlepší a další možnosti zavrhuje ještě dříve, než je vůbec stihne vyzkoušet. Někdo jiný se naopak trápí nesmyslnými dietami a každý týden zkouší jiný výživový směr s vidinou shození nadbytečných kil. Podobnými příklady bychom mohli pokračovat donekonečna. Výživové směry tady nejsou od toho, abychom se škatulkovali a na ostatní se dívali přes prsty. Jídlo je zdroj energie, radost a potěšení, nikoliv věc, kterou bychom se museli trápit.

Jaké máme výživové směry?

Na začátek si musíme objasnit to nejdůležitější – výživový směr není dieta. Nejedná se o způsob stravování, který nám pomůže zhubnout. Pokud někdo zhubl díky nízkosacharidovému neboli low carb způsobu stravování, není to z toho důvodu, že přestal jíst pečivo a přílohy (tedy hlavní zdroje sacharidů). Takový člověk zhubl jen a jen kvůli kalorickému deficitu, kterého vyřazením těchto potravin dosáhl. V následujících řádcích si společně projdeme ty nejznámější způsoby stravování.

Nízkosacharidové stravování

Již samotný název nám napovídá, že se jedná o způsob stravování, kde sacharidy nejsou primárním zdrojem energie. Lidé, kteří se stravují nízkosacharidově, sacharidy nejedí vůbec anebo úplně v minimálním množství. Podle toho můžeme tento druh stravování ještě dále rozdělit. První podkategorií je lowcarb, kde odborníci doporučují přijímat sacharidy v rozmezí 50-200 gramů za den. Striktnější verzí je potom ketogenní stravování, kde sacharidy tvoří méně než 5 % přijaté energie. Pokud se tedy rozhodnete stravovat nízkosacharidově, na ovesné kaši si asi nepochutnáte.

Rostlinná strava

Sem patří každému známé vegetariánství a veganství. Dalo by se říct, že se nejedná o způsoby stravování, ale spíše o životní styl. Vegetariáni se vyhýbají pouze masu a vegani naopak všem živočišným produktům. Rostlinná strava může být stejně plnohodnotná, jako ta „normální“ která zahrnuje i maso a ostatní živočišné produkty. Co se týče bílkovin, ani vegetariáni a vegani se nemusí bát, že by jich měli nedostatek. Příkladem rostlinných zdrojů bílkovin jsou luštěniny, quinoa, ořechy, tofu, rostlinné náhražky masa a rostlinné proteinové prášky a mnoho dalšího. Při těchto způsobech stravování je potřeba zaměřit se na dostatek vitamínu B12 a vitamínu D, dále železa, vápníku, jódu a omega-3 mastných kyselin.

IIFYM

IIFYM („if it fits your macros“ neboli „když ti to sedí do maker“) je známé taky pod názvem flexibilní stravování. Pokud se člověk takto stravuje, vypadá to následovně – má nastavený svůj kalorický příjem a rozložení bílkovin, sacharidů i tuků. Tento svůj denní příjem může vyplnit čímkoliv na co má chuť, ale tak, aby mu to „sedělo do maker“ – tedy splnil množství bílkovin, sacharidů i tuků. Kalorický příjem se podle vzorce a zohlednění určitých aspektů vypočítá pro každého jedince na míru. Všechna jídla se následně váží a zapisují do aplikace. Tento způsob stravování nám „dovoluje“ sníst cokoliv, na co máme chuť a zároveň mít kontrolu nad množstvím jídla, které sníme. To už vyžaduje velkou dávku zodpovědnosti. Většina lidí snadno sklouzne k velkému množství nezdravých potravin, protože se jim to vejde do maker. Otázkou je, zda se chcete stravovat tak, aby jídlo dodalo všechny potřebné živiny vašemu tělu, nebo zda chcete pouze potěšit své chuťové pohárky. Druhým extrémem je přehnané počítání každé kalorie. Kalorie jsou dobrý sluha ale zlý pán. Nikdy by nás zapisování jídla nemělo omezovat. Pokud tomu tak je, nejspíš bude nejvhodnější zvolit jinou cestu. S IIFYM souvisí pravidlo 80/20, které nám může být nápomocné. Znamená to, že 80 % našeho jídelníčku tvoří plnohodnotné potraviny a zbylých 20 % si můžeme nechat na něco méně plnohodnotného.

S ostatními způsoby stravování budeme pokračovat ve II. části.