Blog›Články

Znáte tyto Éčka v potravinách?

Na zadní straně potravin, vedle tabulky s výživovými hodnotami, se nachází odstavec se složením. Někdy je krátký a někdy dlouhý, jako školní referát. Obecně lze říct, že čím je kratší, tím je daná potravina zdravější. Ale jak se vyznat v té hromadě chemických názvů? Dnes si potravinová aditiva představíme a uvedeme si nejzajímavější příklady.

Nevýhodou potravinových aditiv je, že se schovávají za nicneříkajícími chemickými názvy, ze kterých se málo komu nezatočí hlava. Nebo jsou naopak označovány pod písmenkem E a číslem. Je pravda, že pomocí jejich kódu si je lze snáze vyhledat. To bychom v obchodě nestrávili 30 min, ale rovnou celé odpoledne. Je třeba uvést, že ne všechny Éčka jsou škodlivé. V podstatě, i ty škodlivé Éčka byly vymyšleny, aby nám pomáhaly. Jenže jejich dopad na náš organismus byl nejspíš při jejich vývoji druhotný.

Proč Éčka vůbec existují?

Dvouslovná odpověď na tuto otázku by byla: „Technologické důvody“. Tyto chemické látky dodávají potravinám čerstvost zvýrazněním či obnovením jejich barvy, prodlužují jejich trvanlivost, regulují kyselost nebo je zahušťují. Taktéž zde patří látky, které dodávají sladkou chuť potravinám bez použití bílého cukru. Éčka nemusí pocházet z ryze syntetického původu, patří zde i přírodní zástupci, jako jsou karoteny, kyselina octová a askorbová, riboflavin apod.

Klasifikace Éček

Jako první můžeme jmenovat barviva. Tyto látky dodávají potravině barvu nebo ji obnovují. Jako protichůdné příklady si můžeme uvést kurkumin (E100) a tartazin (E102). Kurkumin je zcela přírodní barvivo sytě žluté až oranžové barvy a nenese s sebou žádné nežádoucí účinky. Lze jej najít v kari pastách, vanilkových pudincích a dezertech, jogurtech, zmrzlinách apod. Někteří kurkumin znají a běžně používají jako koření v kuchyni. Naopak Tartazin je syntetické barvivo (azobarvivo) světle oranžové barvy. Najdeme ho v čokoládách, ovocných džusech, hořčici, plechových omáčkách aj. Po konzumaci může nastat rýma, kašel a bolesti hlavy. Někteří trpí i kopřivkou, astmatem nebo alergickými reakcemi. Pro zajímavost, Tartazin se vyrábí z kamenouhelného dehtu. Existují také potraviny, které je vyloženě zakázáno obarvovat. Mezi takové zástupce patří med, ovocné šťávy a nektary.

Další skupinou jsou sladidla. K čemu se sladidla používají, je již z názvu jasné. Aby dodaly potravinám sladkou chuť. Dalším použitím je, aby zbavily potraviny kalorické náročnosti (light verze nápojů). Nepatří zde již sladké potraviny, jako je med nebo fruktóza. Jako neškodný příklad si můžeme uvést E968, tedy Erythritol. Tento cukerný alkohol se vyskytuje v mnoha druzích ovoce, sójové omáčce, víně, pivu nebo sýrech. Jeho výhodou je, že nezvyšuje hladinu cukru v krvi a nemá vliv na hladinu inzulinu. Opačným, tedy škodlivým, příkladem může být Aspartam (E951). Ten určitě všichni dobře známe. Jde o syntetické sladilo. Mezi jeho nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, zvýšené chuti k jídlu, závratě, vyrážky. Dle studií může aspartam narušit metabolismus aminokyselin, nervové funkce a hormonální rovnováhu. Přijatelná denní dávka se pohybuje v rozmezí 0-40 mg/kg tělesné váhy.

Antioxidanty jsou všem známý pojem. Tyto látky mají za úkol chránit proti oxidaci potravin, a tedy prodloužit jejich trvanlivost. Pod oxidací si můžeme představit žluknutí tuků nebo barevné změny. Jako škodlivého zástupce můžeme jmenovat E319 – terciální butylhydrochinon (TBHQ). Tato látka se používá proti žluknutí tuků, tedy do potravin jako jsou margaríny, klobásy, rostlinné oleje, brambůrky apod. Jeho hodnota nesmí být větší jak 0,02 % obsahu tuků v potravině. Pakliže by došlo k pozření již 1 g látky, můžou se objevit nevolnosti, zvracení, dušení. V kontaktu s kůží může vyvolat alergickou reakci.

Podobným principem fungují konzervanty. Ty ale chrání před zkáze způsobené mikroorganismy a také proti růstu patogenních mikroorganismů, tedy proti šíření plísní a bakterií. Do této skupiny také patří známé siřičitany a dusičnany (E249-252). Zcela běžně používaným konzervantem je kyselina benzoová (E210) a její soli. Nejvíce ji nalezneme v kyselých potravinách, dále v čokoládě, tabákových výrobcích, ovocných nápojích, margarínech, víně aj. Většina lidí snáší toto aditivum bez problémů. U citlivějších osob může dojít na příklad k podráždění kůže, vzniku hyperaktivity, zhoršení pozornosti.  Kyselina benzoová má také desinfekční účinky a lze ji nalézt i v ústní vodě či parfémech.

Jednou ze skupin jsou také látky zvýrazňující chuť a vůni. Jako velmi známého zástupce můžeme jmenovat L-glutaman sodný (E621), což je sodná sůl kyseliny L-glutamové (E620). Jde o nejvíce používané dochucovadlo v průmyslu. Jídlu dodává masovou chuť. Používá se v kořeních, instantních pokrmech, konzervovaných jídlech, masných výrobcích a některých sýrech. Taktéž je součástí brambůrek či jiných slaných dobrot, jelikož slouží i jako náhrada soli. Mezi nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, trávicí potíže a zvracení. Všem glutamanům by se měly vyhýbat těhotné a kojící ženy, děti a staří lidé.

Další skupiny ...

Výše jmenované skupiny nejsou jediné, které existují. Je jich celá řada. Mezi další patří protispékavé látky, odpěňovače, plnidla, emulgátory, zpevňující látky, pěnotvorné látky, leštící látky, zvlhčující látky, kypřící látky, zahušťovadla atd. Éček je celá řada a člověk, zabývající se zdravou stravou, by měl věnovat alespoň chvíli rešerši tohoto problému. Náš článek by měl sloužit jako takovou vstupní bránou do tohoto problému.